Myš

Aktuálně
Bílá paní PDF Tisk Email

V Bohnicích jsme odehráli premiéru Bílé paní, loutkohru Marky Míkové o tom, kterak sličná panna bídně zahynula, jelikož se nehodlala vdáti za nemilovaného rytíře. Nazkoušeli jsme koncem srpna na našem letním soustředění u Radky na Vysočině.

Děj klasicky posouvá a komentáři opatřuje kašpar. A i když téma je vážné a my jej vážně berem, prostor pro komické prvky se najde. A tak se nakonec všichni smějem a jedna dívčina prohlásila, že je to to nejhezčí divadlo, co kdy viděla, čímž nás pochopitelně potěšila. Jinak se v Bonicích také odehrál punk rockový koncert:

kytara a zpěv - Fumas

zpěv, žestě a bicí - děti a Káča a sestřičky

 

 
workshop v Bohnicích PDF Tisk Email

Workshop v Bohnicích s Medvědem, který nebyl...

Taky se vám někdy stalo, že nevíte, kdo vlastně jste? Znám to docela dobře, kamarádka mě přesvědčuje, že jsem víla, soused zase, že jsem čertice a nědo si vůbec nevšimne, že mu chci povědět něco důležitého. Lidé kolem vědí, co bych měla právě teď udělat, jen já často nevím O tom jsme hráli společně s dětmi v psychiatrické léčebně v Bohnicích příběh o Medvědovi, který nebyl. Tedy on vlastně byl! Byl to pravý huňatý medvěd, jenom mu to nikdo nechtěl uvěřit. Workshop trval tři dny. První den jsme dětem příběh zahráli, naučili jsme se písničku a dohodli jsme se na hereckých rolích.

Druhý den už děti vyráběly kostýmy a masky a učily se jednotlivá čísla. Medvěd se ocitl v továrně a tam potkal spostu postav. Dominik s Valentýnem hráli dělníky, Anička uklízečku i paní doktorku, Denisa učitelku, Verča kuchařku a Lukáš nejvyššího ředitele. Medvěd putoval do Zoo i do cirkusu, a tak děti musely zvládnout artistická a taneční čísla, což je asi bavilo nejvíc. Velkou loutku medvěda vodil náš Tonda. Medvěd se nakonec rozhodl zůstat medvědem a jak to shrnul Lukáš, našel sám sebe.

Třetí den jsme hráli pro ostatní pacienty a personál. Zpočátku měly děti trému, ale představení se valilo jako rozjetá lokomotiva od začátku do konce a bez nehody. Konečný potlesk a svítící oči dětí, jaká sladká odměna! Přála bych vám to vidět.

Radka

 
4. srpna 2O14 onkologie Motol PDF Tisk Email
Sama, samotinká  jen se třemi plyšáky na pokoji pětiletá holčička, leží bleďoučká a  ani nemluví, jen kýve hlavou. A tak se dáváme do zpívání, chrastící vajíčko si do ruky vezme, občas vyloudí zvuk pohybem ručky. Pak se natáhne po trianglu, který držím já, a poprvé vidíme, že Simonka, když se usměje, má krásné dolíčky ve tváři. Dívám se znepokojeně na monitor, který pípá a hlásí, že cosi je "low". Zpíváme dál, Simonka ukazuje dolíčky čím dál častěji, klikatice na monitoru se začne rychle pohybovat, monitor přestává pípat a to znamená, že to skleslé cosi byl tlak, který se dostal do normy. Uf, to jsme s Grankou rády, že jsme Simonce zvedly tlak a ne mandle:).
Když přináší lištička z Budulínka Simonce dárek - knížku, Simonka se nečekaně razantně posadí a začne s lištičkou komunikovat, hladí ji a líbá na rozloučenou. Všechno, s čím hrajeme na tomto oddělení, dezinfikujeme, lištičku jsme nestihly. Ale co je silnější - dezinfekce nebo láska a bezprostřední smích?
Káča a Granka
 
Na Geriatrii v Hradci Králové PDF Tisk Email

 

V pátek 18.4.2014 jsme s Dádou vyrazili do Hradce Králové tentokrát na geriatrii za pacienty, kteří se narodili o poznání dříve než naši běžní pacienti. Při mé první návštěvě, asi před měsícem, jsem byla zvědavá, jak budeme přijati a jak moc budeme moci dědečky a babičky potěšit... moje obavy byly zbytečné a tentokrát se to opět potvrdilo. Sestra Pánková nás jako vždy moc mile a radostně přivítala a hned zavedla do jídelny, kde jsme si s několika babičkami krásně zazpívaly a zavzpomínaly. Jedna z nich nás rozesmála, když zděšeně při bajce o lvu a myši vykřikla, jestli je to oparvdová myš, ať jí dáme pryč!!! Nedalo se nic dělat, zděšení bylo upřímné, a tak jsme se přesunuli k oknu a tam bajku v „bezpečné“ vzdálenosti dohrály. Potom jsme si o všech těch lidských vlastnostech, o kterých bajky vyprávějí, moc hezky popovídaly. Vlastně je jedno, jestli je Vám 5 nebo 75, vyprávění o vychytralosti , povyšování se, a nebo o touze „nikdy to nevzdat“ je platné prostě universálně. A tak jsme si ještě bezva zazpívaly na pokojích s těmi, co do jídelny nemohli. Všem přejeme hodně zdraví, síly a lásky. A panu Poustevníkovi, který letos oslaví 99 narozeniny obzvlášť. Ten jeho optimismus byl úžasný. Tak se držte!

Granka a Dáda

 
Velikonoční pondělí v Motole PDF Tisk Email

O Velikonočním pondělí je v nemocnici klid. Jakoby se všechno zastavilo. Když jsme dorazili na transplantační jednotku, byly děti nadšené, že jsme tento den nevynechaly. Kluci nás mrskali pomlázkou a odříkávali Hody, hody doprovody, přestože byli hadičkami připoutáni ke kapačkám. Zpívaly jsme a chrastily stylově barevnými vajíčky a pak jsme hrály improvizace s loutkami. Na některých pokojích jsme si jen povídali. Některé děti jsou tady už tak dlouho... Tolik jim přejeme uzdravení a hodně síly...

Marka a Dáda

 
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

JPAGE_CURRENT_OF_TOTAL
Joomla Templates by Joomlashack