Máme mezi sebou novou tvář Dádu a zde jsou její první zážitky:
Začínám chodit do nemocnic.Pro změnu zase začínám! Po kolikáté již? Kolik začátků mne čeká?
28.1. jsem byla s klukama (Toníkem a Fumasem) v Motole "na nečisto" ale již v triku a s kufříkem. Jsem tu počtvrté, už nejsem tak vyvalená. S dětmi, kterým není až tak zle, se brzo skamarádíme a ti dva co tu leží, jeden s rosekanou rukou, druhej s nohou v podivné konstrukci, jsou už puberťáci a sami si pro nás přišli. Na etudy s loutkami reagují náramně. Když potom zpíváme a oni zjistí, že ten muzikantsko-herecký džubox hraje i na přání, hrajeme půl repertoáru country radia. „Na kopečku v Africe“ tklivá píseň o Bábinskym, ovšem vítězí. Je to tak krásně prdlá písnička, že se jim vůbec nedivím. Na dveře klepe malá žába, které jsme hráli před tím v herně, že chce „EŠTĚ“, že si s námi ještě 1x zazpívá a zablbne. A tak máme o hlas víc a jsme orchestr. Teprve teď si to uvědomuju, že jim svítěj oči.
A stalo se to, co bych v nemocnici nikdy nečekala, byli jsme šťastní.
Dada