Myš

Brno a dobronožková radost PDF Tisk Email

25.6.2013 jedeme  s „ Loutkami“ do Brna, a tady zase důkaz, že můžeš zažít nečekané! Na očním, kde děti většinou řádí jak černé ruky se našli tak pozorní a aktivní diváčci, že si to divadélko s námi i zahráli. Na chirurgii, nám maminka malého Lukáše řekla: „Děláte potřebnou práci.“ A tak po maminkovsku se něžně usmívala.

 

Největší překvapení nás čekalo na ležícím oddělení, kde Viktor čekal na výsledky, zda musí na operaci a osmnáctiletá Kristýnka ležela po bouračce. Potlučená, ale živá. Snažíme se udělat náladu a tak struny vyluzují Buráky od Jirky Fallady. Vidíme, že jsme se táborákovými písněmi trefili do noty a tak okamžitě přidáváme Ingrišovu Niagaru! Ale co to – Kristýnka roní slzy jako krokodýl! Vypráví , že o prázdninách měla jet na tábor jako vedoucí, a tam že večer u táboráků si právě zpívají tyto písničky. A teď je tady, bez táboráku a bez písniček! Vyndavám Dobronožky, co jsme dostali od dětí, které je vyrobily a poslali Kofole. No a jedna ta vyrobená dobronožka povídá té veliké, téměř dospělé slečně: „Já jsem protiplačtivá ponožka, když se mne budeš mít, budeš jen malinko plakat.“ Kristýnka - na hru přistupuje otírá slzy a Hanka - Granka vše zachraňuje jak statečný rytíř, Svěráko-Uhlířovo písničkou Není nutno aby bylo přímo veselo. Úsměv na rozloučenou a jdeme dál. /Ty děti co šily ty ponožky od Kofoly, tam asi zašily své úsměvy/

Marka, Míňa, Hanka – Granka a Dáda

 

 

 
Joomla Templates by Joomlashack