Myš

Jak pomáháme
Hrajeme i lidem, jejichž čas se naplnil.

Pravidelně Vás informujeme o návštěvách nemocných dětí, ale dnes bychom Vám chtěli představit náš nový projekt. Jde o návštěvy v Hospicu Dobrého pastýře v Čerčanech, kde hrajeme lidem, jejichž čas se naplnil. Při naší první návštěvě jsme hráli představení Tam, kde žijí divočiny.

37416560_1783699535056697_6442839376547282944_o

Je to příběh o tom, že zlobí jak malí, tak i velcí, ale nakonec všichni chceme být hodní. Hráli jsme pro všechny, kdo měli chuť se přijít podívat. Na nádvoří v hospicu byli jak chodíci klienti, tak i klienti na postelích, které sestřičky svezly na přestavení. Někteří nás sledovali z balkónů...

I dospělí se rádi podívají na pohádku a a my bychom jim rádi díky vaší pomoci dopřáli krásné odpoledne plné smíchu, povídání a hudby. O prázdninách nás v hospicu čekají ještě další návštěvy. Klienti během nich spolu s námi mohou zavzpomínat na texty písniček, které si dřív rádi zpívali a tvář jim rozjasní úsměv.

Říká se, že dětství a stáří mají spoustu společného a zdá se, že loutky zase nacházejí cestu k srdcím svých diváků. Stejně tak hudba. I když je to jen na chvilku, všichni cítíme, že každá taková chvilka je vzácná a důležitá.

37368466_1783699658390018_4114802875450785792_o

Vážení přátelé, pevně věříme, že naši prosbu o pomoc lidem, kterým již mnoho času nezbývá, vyslyšíte a rozhodnete se podpořit naší práci. Díky Vašemu daru v jakékoliv výši jim Loutky budou moci přinést úsměv a pohodu v závěru života. Způsob podpory si můžete zvolit zde.

Mnohokrát Vám srdečně děkujeme.

Marka Míková a Loutky v nemocnici 

 
Šimon nás zná z Minoru

„Když jsem byla minule hrát na JIPce, tak jsem si hned všimla veselého blonďáčka. Pamatuji si ho z festivalu Struny dětem v divadle Minor,“ vzpomíná naše principálka Marka Míková. To, že nás zná, potvrdil i malý Šimon: „Bratr tam vyhrál CD, ale styděl se ho jít převzít, tak jsem šel já.“

Šimon je devítiletý veselý klučina, který si způsobil úraz při hraní s dětmi na zahradě. Prvně ležel s krvácením do bříška na JIPce a teď už s prasklou slezinou pobývá v nemocnici celkem 10 dní. Naštěstí nemusel být operován, ale i tak je jeho zranění vážné a z pobytu v nemocnici není nadšený, protože je velký sportovec. Dělá gymnastiku a hraje volejbal, při kterém rád smečuje. A ten spolu s fotbalem často sleduje v televizi.

Nyní už Šimon leží na chirurgickém oddělení, kde při naší návštěvě bylo hodně marodů – spousta dětí odpočívala po operačním zákroku, některé na něj teprve čekaly.

Na oddělení byla zrovna i paní učitelka ze Základní školy při FN Motol. Děti se totiž kromě marodění musí v nemocnici i denně učit, aby stačily spolužákům, až se mezi ně vrátí do školy. Šimon má školu rád. Chodí už do čtvrté třídy a mezi jeho oblíbené předměty patří matematika s angličtinou a také hodně čte. Prozradil nám, že škola v nemocnici je lehká a tak není se čeho bát.

2018_Simon

 

Poté, co skončila jeho nemocniční výuka, naši herci Kryštof s Matyášem začali představení písničkami: Kočka leze dírou, Ptala se Zuzana Kuby, Vadí, nevadí... Do zpívání se zapojil i malý marod a dostal k tomu také chrastítka. Pak následovalo představení s malými zvířátky přímo u postýlky, protože vedle Šimona ležel chlapec po narkóze, který se na velké hraní zatím necítil. Vlk se honil s liškou, hráli na babu a Šimon se po celou dobu jen smál a fandil malým hrdinům.

Návštěvu si užil nejen malý pacient, ale i my. Šimonova optimistická nálada a úsměv, který mu na tváři vyčarovali Loutky, jsou důležité na cestě k uzdravení. A takových veselých marodů by si lékaři přáli co nejvíc. A my samozřejmě také.

 
Vojta uspal broučky a šel na operaci!

Vojta musel do nemocnice na dovyšetření levého kolena a na operaci menisku. Před čtyřmi roky měl úraz na lyžích a od té doby ho koleno trápí. Na jaře byl v lázních, ale teď ho bohužel čekala už čtvrtá operace!

Celý článek...
 
Loutky přinášejí jiný svět!

Teu a její maminku už dobře znám. Prvně jsem je potkala v nemocničním obchodě.

Napadlo mě, copak asi je té holčičce s rouškou.

A jak to zvládá její maminka… Nu, a za pár hodin jsme se všichni potkali na oddělení dětské onkologie, zpívali si a povídali. Děti, které jsou vážně nemocné jako Tea, potkáváme

v nemocnici často a mezi sebou v Loutkách si o nich povídáme. Jak se jim dařilo, kde jsme se potkali apod. Přirozeným způsobem vzniká pouto. Děti nás znají a my známe

je. Během let se učíme být spolu s nimi alespoň chvilku. Vyslechnout, na co je čas a síla. Jsou to chvilky a netroufnu si odhadnout, jaký přesah mohou mít. Ale v tu chvíli tam jsme spolu!

Celý článek...
 
Příšerka dala Tee pěkně zabrat

Malou Teu přišla před dvěma lety trápit příšerka. Tak říká holčička, které bude v lednu sedm let, své nemoci. Doktoři sice příšerku pojmenovali jako sarkom ledviny, ale Tea ví své. Nevítaná návštěvnice se jí chtěla usadit v tele, hlodat a škodit. 

Tea_zidle

Celý článek...
 


Joomla Templates by Joomlashack