Myš

Jak pomáháme
Kristýnka stále nemá vyhráno!

IMG_20181023_131356

Kristýnku navštěvujeme v brněnské nemocnici v Černopolní ulici už několik měsíců. Začaly prázdniny, na které se 16letá slečna samozřejmě těšila a měla hodně plánu – brigáda, kamarádi… Hned na jejich počátku se to začalo slibně rozjíždět…

Vysočina fest, kde byla spousta skvělé muziky a pak ještě zábava v městečku, kde Kristýna s rodinou žije.

Domů se v té době vrátila s velkými modřinami přes celou ruku. Maminka ji odvezla k lékaři a ten udělal rozbor krve. Když uviděl výsledky, okamžitě ji nechal převést do nemocnice, kterou už pěknou řádku měsíců neopustila. Lékaři společně s Kristýnkou od té doby svádějí boj s akutní formou leukémie.

Ze dne na den se tak změnil život celé rodině. „Měla jsem zkažené prázdniny, nepokračuji ve studiu na gymnáziu a taky jsem nemohla začít chodit do tanečních, na které jsem se moc těšila,“ říká Kristýna. 

IMG_20181023_145512

Ještě ale není zdaleka vyhráno, protože přijdou další cykly chemoterapie.

Během léčby selhaly Kristýnce i ledviny a nyní musí souběžně s onkologickou léčbou třikrát týdne podstoupit čištění krve. Vždy je 4 hodiny napojená na dialyzační jednotku a nesmí se hýbat. Pokud ledviny nezačnou normálně pracovat, bude na dialýzu chodit 3x týdne už pořád a bude doufat, že ji lékaři zařadí do programu na transplantaci ledvin.

Od té doby, co se na její nemoc přišlo, byla doma jen 2 dny. Chybí jí sestra a pokojíček, který spolu sdílejí a také její kočka Míca, která ráda loví myši. Vždycky je přinese na parapet okna a vyrovná je do řady, aby se pochlubila. Vydrží tam s nimi sedět třeba tři hodiny.

Na návštěvu do nemocnice za ní tentokrát přišli Tonda a Tornádo. Když slyšeli o její kočce, vytáhl Tonda z batohu svoji vlastní kočku, loutku. Měl ji připravenou na pohádku O pejskovi a kočičce pro malé děti. Nejdříve se zdráhal, zda na to slečna není už moc velká, ale Kristýně tím udělal obrovskou radost. Shodli se na tom, že na pohádku o tom, Jak pejsek s kočičkou dělali dort, není nikdo příliš starý. „Trochu jsme pohádku připepřili a na pokoji se nakonec smáli úplně všichni,“ říká Tonda.

IMG_20181023_131603

Naše návštěva se nachýlila ke konci a my se museli s Kristýnkou a její maminkou rozloučit.

Z cédéčka, které jsme Kristýně věnovali, měla jako pravidelná návštěvnice hudebních festivalu radost. „Ty znám, a ty taky…,“ oceňovala, že najde písníčky svých oblíbených kapel, čímž udělala velkou radost i nám.

„Hlavně vyhrát nad leukémií, bez ledvin se dá žít!“, říká maminka, která pobývá s dcerkou v nemocnici. Kristýnka přitakává a směje se. V jejích očích je vidět, že je odhodlaná nad všemi nemocemi zvítězit. Že by to snad melo dopadnout jinak, na to nechceme ani pomyslet. 

 
Rozhovor

MUDr. Petr Lokaj, vedoucí lékař na Klinice dětské onkologie v Dětské nemocnici při FN Brno

IMG-4174Jak dlouho již znáte Loutky v nemocnici?

Jak dlouho znám Loutky? Tak to už vůbec nevím, bohužel. Beru Vás jako nedílnou součást chodu kliniky, odpolední návštěvy, které jsou vždy příjemné slyšet – zpěv a smích.

Co se Vám vybaví, když se řekne Loutky v nemocnici?

Předem se omlouvám všem ostatním, ale Loutky v nemocnici mám spojené především s postavou Marky Míkové, na jejíž vystoupení s kapelou Dybbuk a poté i Zuby nehty jsem občas kdysi zavítal a poznal v ní nejjasnější princeznu z pohádky Jak se budí princezny. Věta staré chůvy „Láska je silnější než smrt” mne provázela dlouhou část mého života a nyní se k ní opět navracím. Vím, že to nerada slyší, ale neznám hezčí a přirozenější představitelku role princezny.

Jakou roli mohou hrát v procesu léčby a v rámci pobytu onkologických pacientů v nemocnici?

Loutky mají léčebnou roli. Vím jistě, že alespoň na přechodnou dobu – když vystupujete – můžu snížit dávky léku proti bolesti a nabídnout dosud odmítané jídlo, například. Odlehčíte

neradostnou situaci a nejen děti, ale i jejich rodiče na jistou dobu pookřejí.

Zabýváte se také paliativní léčbou. Myslíte si, že mohou mít Loutky v nemocnici své místo i u pacientu, kde je třeba počítat s tím, že svůj boj se svou nemocní nevyhrají?

V paliativní péči, kterou bych rozuměl péči poskytovanou spíše už doma a která nepovede k vyléčení a úzdravě, si dovedu docela dobře představit, že takto trpce zkoušené rodiny navštívíte i doma. A přinesete radost a rozptýlení všem.

 
Je to koule… co to je?

V Brněnské nemocnici jsme na dalším pokoji onkologické narazili ještě pětiletého Dušana, který se zrovna díval na pohádku Kráska a zvíře. Byl zalezlý pod peřinou, protože se bál té „bestie“. Když jsme přišli, ukázalo se, že ze všeho nejvíc miluje hádanky a hned nám jednu dal“ Je to koule … co je to? My jsme bohužel neuhodli, ale vymínili jsme si, že také jednu hádanku můžeme dát… Má to čtyři tlapky, ouška, vousky, ocásek, pije to mlíčko. Co to je?

IMG_20181023_134059

A malý hádankář to uhádnul hned… říkal ale, že by to také mohla být ovečka. Ale to se se již kočička drala Tondovi sama ven z batohu a mohlo se začít hrát! Někdy je prostě třeba si děcko z jeho nory vytáhnout, a to se tentokrát podařilo. Řádili jsme a skoro nešlo přestat až se mamka bála, jestli jsme malého kloučka nerozesmáli moc.

 IMG_20181023_134308_1

 
Hrajeme i lidem, jejichž čas se naplnil.

Pravidelně Vás informujeme o návštěvách nemocných dětí, ale dnes bychom Vám chtěli představit náš nový projekt. Jde o návštěvy v Hospicu Dobrého pastýře v Čerčanech, kde hrajeme lidem, jejichž čas se naplnil. Při naší první návštěvě jsme hráli představení Tam, kde žijí divočiny.

37416560_1783699535056697_6442839376547282944_o

I dospělí se rádi podívají na pohádku a a my bychom jim rádi díky vaší pomoci dopřáli krásné odpoledne plné smíchu, povídání a hudby. O prázdninách nás v hospicu čekají ještě další návštěvy. Klienti během nich spolu s námi mohou zavzpomínat na texty písniček, které si dřív rádi zpívali a tvář jim rozjasní úsměv.

Říká se, že dětství a stáří mají spoustu společného a zdá se, že loutky zase nacházejí cestu k srdcím svých diváků. Stejně tak hudba. I když je to jen na chvilku, všichni cítíme, že každá taková chvilka je vzácná a důležitá.

Celý článek...
 
Šimon nás zná z Minoru

„Když jsem byla minule hrát na JIPce, tak jsem si hned všimla veselého blonďáčka. Pamatuji si ho z festivalu Struny dětem v divadle Minor,“ vzpomíná naše principálka Marka Míková. To, že nás zná, potvrdil i malý Šimon: „Bratr tam vyhrál CD, ale styděl se ho jít převzít, tak jsem šel já.“

Celý článek...
 
Vojta uspal broučky a šel na operaci!

Vojta musel do nemocnice na dovyšetření levého kolena a na operaci menisku. Před čtyřmi roky měl úraz na lyžích a od té doby ho koleno trápí. Na jaře byl v lázních, ale teď ho bohužel čekala už čtvrtá operace!

Celý článek...
 
Loutky přinášejí jiný svět!

Teu a její maminku už dobře znám. Prvně jsem je potkala v nemocničním obchodě.

Napadlo mě, copak asi je té holčičce s rouškou.

A jak to zvládá její maminka… Nu, a za pár hodin jsme se všichni potkali na oddělení dětské onkologie, zpívali si a povídali. Děti, které jsou vážně nemocné jako Tea, potkáváme

Hanka_s_kytarou

je. Během let se učíme být spolu s nimi alespoň chvilku. Vyslechnout, na co je čas a síla. Jsou to chvilky a netroufnu si odhadnout, jaký přesah mohou mít. Ale v tu chvíli tam jsme spolu!

Celý článek...
 


Joomla Templates by Joomlashack