Děti milují loutky. Loutky patří k dětství. Jsou zmenšenou podobou nás samých, s kterou si můžeme hrát, do které se můžeme projektovat a s kterou se dá užít spousta legrace. Svou velikostí loutka připomíná hračku a dítě si s ní může povídat. Snáze se uvolní, protože hned ví, že jde o hru a v té je mu dobře. Přestává se bát. Tajemství loutky spočívá v tom, že přestože je věcí, má svůj vlastní život, je samostatnou bytostí. Může nám jí být líto, můžeme se jí smát a můžeme ji mít rádi.
V Čechách je ročně hospitalizováno na dětských odděleních nemocnic téměř sto osmdesát tisíc dětí, které jsou často dlouhodobě upoutány na lůžko.
Každý dospělý sám dobře ví, jak je i pro něj pobyt v nemocnici psychicky náročný. Personál je natolik vytížený, že nemá možnost se pacientům věnovat individuálně a bolest a odloučení od rodiny působí dvojnásob na dětské pacienty. Malé děti se často nudí, je jim smutno, stýská se jim a prožívají stísněné pocity spojené s nemocí a odloučením od rodiny.
A my se snažíme dětem jejich pobyt v nemocnicích co nejvíce zpříjemnit.
Občanské sdružení LOUTKY V NEMOCNICI se věnuje práci na poli dramaterapie a rozvíjí spektrum aktivit v oblasti psychosociální péče. Již sedmým rokem se zasazuje o ulehčení pobytu dětí v nemocnicích a léčebnách.
Loutky dokáží u nemocných dětí často víc než pilulky – vykouzlit úsměv, zaplašit stesk po domově, pomoci na chvíli zapomenout na bolest a trápení.
Prostřednictvím divadelních představení, her a písniček se snažíme pomoci v procesu uzdravování, snažíme se otevírat prostor ke hře a komunikaci o prožívané realitě…
Doba našeho pobytu na oddělení je variabilní. Často zůstáváme k dispozici po celý den. Někdy připravujeme i celotýdenní programy. Přizpůsobujeme se možnostem oddělení, i dětských pacientů. Máme diferencovaný přístup k různě nemocným dětem. Spolupracujeme s nemocničním personálem i s rodiči.
V roce 2010 jsme se podíleli na vzniku partnerského sdružení Bábky v nemocnici na Slovensku, kde také pomáháme rozdávat naší medicínu.
