K psaní jsem se dostal až teď, díky neustálému prázdninovému povlávání a jen občasnému přístupu k webu. V Olomouci jsme byli pokud vím historicky poprvé a překvapilo nás kolik tu bylo dětí. V létě je v nemocnici, obzvlášť pro malé pacienty, určitě ještě věší nuda než během školního roku. Takže jsme byli rádi, že se nám jí snad, alespoň na chvíli, podařilo zahnat.
Taky doufám, že muzikant Honza, který tu ležel s operací krku a na mě působil jako rozený otimista, už je doma a cvičí nové písničky se svými spoluhráči. A stejně tak přeji i ostatním dětem aby stihly ještě alespoň kousek prázdnin a abychom se s nimi příště už viděli někdy jinde. Třeba v divadle, nebo na koncertě.

Fumas