Vstát v 6 hodin ráno, rychlou snídani, naložit loutky, kostýmy, dekorace a všechny hudební nástroje do auta a šup na cestu. Vždyť Bilbo a Silvie ví, že v Dětské léčebně ve Cvikově už se na ně těší skoro 60 dětí, které jsou zde hospitalizované kvůli svým respiračním onemocněním.
Opakované zápaly plic, astmatické stavy, těžké záněty dutin a horních cest dýchacích anebo doléčování po operacích plic se kterými sem jezdí jim nezabrání, aby si užily velké divadelní představení, které pro ně Loutky v nemocnici pravidelně chystají.
Do této léčebny v Lužických horách jezdíme pravidelně každý měsíc a tak nás uvidí každý z pacientů alespoň jedenkrát. Protože zde děti tráví vždy minimálně 6 neděl, dáváme si záležet, aby se pohádky střídaly a vždy jsme něčím překvapily.
Mezi malými pacienty jsou tentokrát i osmiletá Natálka a šestiletá Terezka. Vstávali dnes stejně brzo jako Bilbo se Silvou. Také v šest. V půl sedmé je v léčebně již rozcvička a v 6.45 první inhalace. Když v 10 hodin začíná divadlo, mají již pořádný kus dne za sebou.
Slečny přijely do tohoto zdravotnického zařízení i se svou maminkou již po čtvrté. Celkem tedy mají za sebou již téměř 24 týdnů v léčebně a to je v jejich případě nemalá část života. Natálka se od malička trápila se silnými záněty dutin. Hrozila jí bezprostředně i ztráta sluchu. Věčné píchání uší ukončila až operace mandlí. I její mladší sestřička doplácela na komplikace provázející nedovyvinutý imunitní systém, stále respirační problémy a kašel doplnily i Neštovice. A tak se na doporučení lékařů v léčebně ocitly obě ségry společně. Terezce byl tenkrát teprve rok a půl. Od té doby do Cvikova jezdí pravidelně a léčebna jim oběma velmi svědčí. Toho si naši herci všimli rovnou. Terezka se na loutkové představení moc těšila vždyť za ty roky naši práci zná moc dobře.
Nejvíc se jí sice líbil Tygřík z loňska, „protože je to příběh o opravdové statečnosti“. Nejvíc se ale nasmála letos, protože klaun, který přijel s velikou Maringotkou plnou krásných loutek byl nejvíc legrační a loutky v cirkusovém představení byli šikovnější než opravdoví akrobati.
Byla první kdo vylezl z řady a sedl si k Bilbovi přímo na podium, aby vše viděla opravdu zblízka, mohla pomáhat s představením a nakonec si se Silvou ještě zamuzicírovala a spolu s kamarády pomáhala i s balením loutek. Své nové dřevěné kamarády se jí nechtělo opustit, ale už jí čekala rehabilitace a další intenzivní program a nás cesta domů.
Ve cvikovské léčebně se dětem nepříjemné a stále se opakující procedury a rehabilitace snaží personál proložit co nejpestřejším programem aby i ti pacienti, kteří zde bohužel opakovaně musí trávit dlouhatánské týdny se do tohoto zdravotnického zařízení nakonec vraceli i rádi.
A my jsme rádi, že děti si zde už své pobyty bez Loutek v nemocnici ani nedovedou představit. Potvrdila nám to Terezka, Natálka i jejich maminka.
Střípky z Léčeben - někdy hrajeme i pod zemí. • Z opravdové lásky k dětem