Čím častěji a déle hraji příběhy žabáků Kvaka a Žbluňka, tím intenzivěnji pozoruji, jak jejich krásné přátelství děti i dospělé oslovuje, úplně se nám všem tají dech nad tím, s jakou nadsázkou, humorem a půvabem autor žabáčky pojal. Potvrdilo se to na   očním odd. a hematologii v Motole 19. září a i mnohde jinde:)
Všichni šli s příběhem ztraceného knoflíku a bavili se nad žabáčími starostmi, které bychom čas od času určitě rádi vyměnili za ty naše, lidské.   
Káča