|
O zrezivělém rytíři a také O kohoutkovi a slepičceKlasická pohádka o kohoutkovi a slepičce ve vlídném rapovém podání, plném lidových melodií i původních písní. Zrezivělý rytíř je pohádka o chrabrém Rolandovi a o tom, že je někdy třeba projít mnoha zkouškami, aby člověk zjistili, na čem doopravdy záleží. A dobře to dopadlo!" se v programu KC Vozovna skrývají dva velké příběhy, které se v podání Loutek v nemocnici snadno vejdou do kufříku. Přijďte objevit jaké naše pohádky, obvykle zůstávají ukryté za dveřmi nemocničních pokojů. Kde: KC Vozovna, Praha 3 • Kdy: Představení je určeno pro děti od 3 let. Vstupenky můžete zakoupit zde. Činnost Loutek v nemocnici v metropoli realizujeme i v roce 2023 za podpory Hlavního města Prahy. Děkujeme. Pomáháme dětem, aby se zase smály.Pomáháme už 18 let dětem, aby se zase smály. Tahle fotka dole patří k nejstarším, které v archivu máme. Za tu dobu jsme ušli dlouhou cestu a moc se těšíme, kam po ní dojdeme v roce 2023. Počet našich návštěv opět přesáhne tisícovku. Pomáháme tedy každý den na několika místech po celé republice zároveň. I letos realizujeme kromě spousty jednodenních návštěv, i několik týdenních programů v léčebnách, kde spolu s námi pacienti sami vytváří loutkové divadelní představení. Realizujeme také cílené návštěvy loutkářů u pacientů kde se na základě dohody ošetřujícími lékaři a terapeuty stáváme přímo součástí léčby. Chystáme i výpravy za chronicky nemocnými a handicapovanými dětmi na specializované tábory a léčebné pobyty v léčebnách. Nezapomínáme kromě dětí ani na dříve narozené a v letošním roce opět rozšiřujeme nejen počet dětských oddělení, která pravidelně navštěvujeme, ale i počet míst kam vyrážíme za dříve narozenými ... Hospitalizovaných dětí je v nemocnicích každý rok přes 180 000 a ještě daleko víc je ve zdravotnických a sociálních zařízeních dědečků a babiček, kteří již zřídka opouští lůžko. Snažíme se jim i jejich rodinám na této cestě pomoci. Chcete být při tom s námi? |
Zůstaňte s námi v kontaktu
Jestli chcete, můžete novinky o tom co děláme nalézat ve svém emailu. Děkujeme našim partnerům!![]() Loutky v médiíchHrát pro děti a dospělé je značný rozdíl. „U dětí je důležitá opravdovost, kterou děcko pozná a na nic si přitom nehraje. Na rozdíl od dospěláka, který přemýšlí, jestli by se mu představení mělo líbit, nebo ne.“ říká Jakub Matějka Dítě navíc dává umělcům hned zpětnou vazbu. „V tom je to cenné a člověk musí být opravdový, aby mu to děcko uvěřilo,“ říká Matějka v pořadu Hovory. Společnost Loutky v nemocnici hrají v nejrůznějších špitálech už 16 let. „Pohybujeme se na hranici dramaterapie, muzikoterapie, ale tvrdíme o sobě, že jsme výsostně umělci, kumštýři. Přicházíme s příběhem, který pomáhá v nemocničním prostředí. Nesnažíme se nahrazovat terapeutickou roli, pokud tedy zrovna nejsme s konkrétním zadáním oslovení právě personálem.“ Častěji dostávají úkoly, jako rozhýbat konkrétní ruku, nohu anebo pomoct odlehčit s trápením. Když léčba bolí„Když je léčba složitá, když bolí, tak se dítě snáz a samo svěří naší loutce. Dítě v nemocnici není v jednoduché situaci, ale loutka musí být statečná, vydržet, takže i ono ví, že se to vydržet dá. A stávající se nám i věci, které jsou trošku zázrakem,“ popisuje. Pro Matějku je zásadní, že jsou schopni pomáhat pravidelně a dlouhodobě. „Začínali jsme od malé stezky, kdy jsme přicházeli třeba jednou měsíčně do jedné nemocnice, až teď po dálnici, kdy navštěvujeme desítky zařízení v celé republice a každý den se pohybujeme na několika místech.“ Na začátku pandemie ale jejich práce na dva měsíce úplně vypadla, o to radostnější pak byl podle Matějky jejich návrat. „My jsme se na děti těšili, ale bylo vidět, jak se na nás těší děti a zdravotníci,“ vzpomíná. Hráli jsme za oknyV době, kdy do nemocnic nemohli, tak měli své projekty online, ale především se snažili o rychlý návrat. „V osobním kontaktu je totiž síla naší práce, takže jsme spíš šli cestou, že jsme nacvičili venkovní představení, a i když počasí nebylo zrovna ideální, tak jsme hráli venku v zahradách léčeben nebo pod okny nemocničních pokojů. Taky na balkonech některých oddělení, kde hrajeme dodnes. Nemůžeme za dětmi dovnitř, ale můžeme být třeba u oken jednotlivých pokojů, na která se děti přilepí. A tančíme, hrajeme, zpíváme.“ Se zdravotními klauny, kteří dělají podobnou práci, si podle Matějky nijak nekonkurují. „Zdravotní klaun je bezvadný projekt, který pomáhá na velkém množství míst po celé republice. Jsou to kolegové. Navzájem cítíme respekt k práci toho druhého. Víte, každý, kdo do nemocnic přijde a jakýmkoliv způsobem může rušit atmosféru, dělá dobrou věc,“ dodává. Celý pořad Hovory najdete v audiozáznamu, ptala se Naděžda Hávová. |