Optimus Template

Dnes Dětská nemocnice Černopolí, Brno - tedy klasicky ORL, oční, interna 2x a nakonec JiP 11, kam nás poslal osvícený pan doktor z jiné Jipky , když nás viděl hrát. Maličký asi dvouletý  Robin  byl po operaci mozku a báječně se zotavoval, ale panu doktorovi se zdál posmutnělý a tak nás za ním poslal se slovy: A rozveselte ho! Je moc príma. Zdalo se to těžké, Robina rozveselit, maminka ho držela za ruku a ani to moc nepomáhalo. Pár pisniček si tedy vyposlechl a nic. Až když jsme si začali povídat o plastové příšerce s tykadlama, rozesmál se, když jsem se podivila nad tou barvou a zeptala se jestli to náhodou není mimozemšťan? Asi nebyl. Hodně štěstí Robine.

Granka

Ostravská nemocnice. Venku jeden z nádherných podzimních dní a tady uvnitř spousta nemocných dětí. Tentokrát jsme se sešly na půl cesty Radka docestovala z Prahy a já z Českého Těšína. Naše milá sestřička Míša Hlošková už na nás čekala a zavítala spolu s námi na všechna oddělení. Jako dobrý anděl svolávala děti do herny a vybírala pokoje, kde nás děti chtěly. Rozesmály jsme s Budulínkem a liškami Natálku, která byla na pokoji sama a prý před tím úplně bez nálady. V herně to s námi vydržely i dvě náctileté dívky a ochotně hrály babičku a dědečka. Na neurologii bylo také živo, hlavně s chrastidly. Některá lítala i vzduchem, protože se na ně hrálo opravdu s vervou. A dole na dětském interním se zaplnila herna jak dětmi, tak dospělými. Všichni se usmívali...přinesli jste nám radost, řekl jeden tatínek. A my jsme si radost odnášely taky domů.

Marka

Pan Michal Vaněček posílá dětem přes Loutky v nemocnici pohádkovou knížku s Blbounem do říše pohádek, kterou ilustroval Ondřej Zahradníček. Děti mají z knížky opravdu radost a my máme zase radost, že máme pro děti dárek. Fotka je z Vinohradské nemocnice odd. plastiky.

Někdy je v pokojíčku jen jeden opuštěný pacient. Když začne zpívat a postupně se rozpovídá, objeví se úsměv na jeho i na naší tváři.

Tak jsme se zase sešly s Minoňu v Dětské fakultní nemocnici Černopolí v Brně.Miňa nesla v kufru prasátka a já pod paží ukulele a další nástroje pro naše malé kamarády, kteří musí trávit prázdniny v nemocničních postýlkách.Nejdříve jsme navštívily ORL, kde jsme si s dětmi zazpívaly a zahrály pohádku O třech prasátkách. Náramně jsme se všichni bavili. Děti se radovaly společně s malými prasátky, která vyzrála nad vlkem a pěkně je pochválily a opusinkovaly.Na internách bylo naštěstí dětí málo.Ale na očním oddělení nás čekala pořádná parta malých uličníčků. Zpívali a hráli na chrastidla tak silně, že nás s Miňou nebylo ani slyšet. Naučily jsme se novou sloku písně Pec nám spadla, prostě nádhera. Pohádku O prasátkách děti prožívaly velice intenzivně, napovídaly, bránily prasátka před vlkem a nakonec je také hezky pomazlily. Rozloučily jsme se písní Citrónky a v rytmu „Rýba-róba ču-ču“ opouštěly rozveselené oddělení.

Radka

V sobotu 20.8. jsme vyrazili za dětmi na Letni hemofilický tábor do Ondrášova dvora. Vzali jsme s sebou Husy a když jsme doletěli, zjistili jsme, že na táboře jsou většinou kluci /tahle nemoc si totiž vybírá kluky/ ve věku mezi 6-15 lety. Trochu jsme znejistěli. Husy hrajeme většinou pro nižší věkovou kategorii. Chvíli jsme rozvažovali, jak naše vystoupení ozvláštníme a pak jsme se do toho pustili. Podařilo se. Kluci přistoupili na hru a když se tohle stane, vždycky to začne fungovat. Jedna husa si dávala s klukama páku, předváděli jsme husí střemhlavý let, hráli s klukama Cukr káva a zpívali. Hrálo se venku na hřišti a můžu říct, že jsme slavili úspěch. Po představení za námi přišlo několik dětí, aby nám řekli, že se jim to moc líbilo, spokojeni byli i lékaři a vychovatelé. A my jsme se zdrželi přes noc uprostřed nádherných Beskyd a bylo nám tam s dětmi taky moc dobře.

Normal 0 21 Marka a Tonda